Cíl a zaměření odborné behaviorální terapie psů a koček
Často slyším lidi říkat, že výcvik psů je snadný, že to zvládnou doma, že vychovali také své děti apod. Dále mi říkají, proč bychom měli chodit do různých výcvikových center nebo cvičáků? Nechceme, chodit po ulici se psem, jako bychom byli na nějaké soutěži nebo na zkoušce. Měli jsme už psa, a tak víme, jak se psem zacházet apod.
Nesouhlasím s tímto stanoviskem !!!, proč je pořád vidět tolik psů kteří se chovají jinak než si majitel psa přeje? Vidíme psy připravené bojovat s jinými psy nebo psy, kteří honí jiná zvířata, a majitel si může vyřvat hrdlo a pes stejně nepřijde, slyšíme ať už v bytových domech, u rodinných domků, na zahradách neustálé štěkání a kňučení, které drásá nervy sousedům i nejbližšímu okolí.
Vidíme, když jdeme, jak psi naskakují na cizí lidi a tím je obtěžují, jak honí cyklisty, motorky, auta a nedají se přivolat. Slyšíme v televizi i rádiu, kolik psů je po Silvestru nebo po obyčejné bouřce nezvěstných a kolik majitelů hledá svého miláčka. Z doslechu se dozvídáme, jak jejich pes vše likviduje, jak si vynucuje pozornost, jak / týrá – a usurpuje / svojí lidskou smečku a tak bych mohl pokračovat do nekonečna.
Cvičit nebo necvičit psa?
Můj osobní názor je takový, že každý pes včetně křížence by měl mít základní výchovu a výcvik, který by měl trvat min. 6 měsíců! Domácí výuka, je naprosto nedostatečná, o tom nás všechny přesvědčí vždy psi, které potkáváme na procházkách popř. při venčení. Základní výcvik psa by měl probíhat vždy pod odborným vedením zkušeného mnohaletého kynologického instruktora, který má zkušenosti s co největším množstvím různých plemen nejenom ovčáků, maliňáků a dobrmanů! Každý pes je originál a proto tak musí odborný kynolog přistupovat ke každému psímu jedinci.
Doporučoval bych, aby každý základní výcvik byl ukončen přezkoušením a vydáním potvrzení o vykonané zkoušce. Pak záleží na každém majiteli, jestli ho to bude dál bavit, aby se svým psem dál pokračoval ve výcviku, nebo ho měl již jako společníka a kámoše na další sportovní aktivity. Každý odborný garant výcviku musí ovládat fyziologii psa, etologii psa, základy veteriny a musí znát většinu zkušebních řádů apod.
Problémový pes…co mám dělat?
S problémovým psem nedoporučuji chodit zpočátku na kynologické cvičiště mezi ostatní psy. Nejprve se budeme snažit psa zklidnit a namotivovat tak, aby dané povely plnil s radostí a zájmem, samozřejmě že to bude trvat déle, protože pes s problémovým chováním se neumí soustředit a nechává svým emocím volný průběh.
Proto vždy doporučuji vyhledat odborného behaviorálního, veterinárního specialistu, který se zabývá odstraňováním a terapií problémového chování u zvířat. Zde se musí provést na základě informací od majitele i vlastním pozorováním zvířete kompletní anamnéza.
Pak by měla následovat fyzicko-motorická manipulace se zvířetem / pokud zvíře spolupracuje / a doplnit si tak další poznatky k anamnéze.
Po zvážení všech informací následuje vypracování domácího behaviorálního plánu terapie, kterou by měl majitel během 3 týdnu dodržovat. Po 3 týdnech následuje kontrolní konzultace, kde dochází k rozboru dosavadní terapie a k dalšímu postupu terapie u majitele doma.
Popř. při nezvládnutí domácí terapie majitelem dochází dle dohody s majitelem zvířete k umístění psa do diagnostikované terapie nebo ke stacionární terapii.
Během stacionární terapie je povinen majitel za svým zvířetem co nejčastěji dojíždět a podílet se osobně v započaté terapii. Je povinností každého odborného behaviorálního terapeuta a veterináře poskytovat maxima času, svých vědomostí a zkušeností ve prospěch svých klientů!!!